S přáteli jsme se rozhodli vyjet v srpnu do Slovinska – jedno auto, tři přátelé a plno plánů, co navštívit.

Den první:

Přijeli jsme na sever, do oblasti Julských Alp, do místa zvané Bovec. Neskutečně nádherné údolí, které nám vzalo dech. Výhled z našeho stanu byl krásný, přímo na alpský vrchol a lesy. Hned po příjezdu, jsme se šli projít do města, dali si obrovskou snídani a po ubytování v klidném kempu Vodenca jsem vyrazili na procházku k vodopádům Virje a Boka (ale na konci léta už byl poměrně slabý).

Ta voda! Ta čistá příroda! 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Den druhý:

Dopoledne jsme vyrazili na rafty. Řeka Soča je opravdu ledová, ale krásná řeka. Byla sice trošku menší hladina a sjezd nebyl tak dlouhý, jak jsme si představovali, ale alespoň jsme se seznámili s neoprénem a ledovou vodou.

Tip: rafting jsme si domluvili přímo přes camp Vodenca, kde nás pak i vyzvedli a dovezli. Super komunikace a dobrá cena (umí tam česko-slovensky).

• 

• 

Pak Kanin… 2,5 km vysoko, v mlze, v oblacích…je sranda, když nahoře, nad hlubokou roklí zjistíte, že máte šílený strach z výšek. A to ne z výšky samotné, ale z toho, že se v tom nezpevněném terénu spoléháte na vlastní nevytrénované tělo a koordinaci pohybů. Ale ten záchvat paniky zmixovaný s pocitem štěstí je opravdu neuvěřitelný.

Došli jsme až k Ďáblovu oknu, jediné ne-feratové trase, kterou zvládnou i začátečníci. Skvělý výhled na Itálii.

• 

• 

• 

• 

Den třetí:

Ohromující. Děsivé. Nezapomenutelné. Hrozné. Úžasné. Canyoning – nejprve hodinový výstup v plavkách na vrchol, pak sestup do kaňonu, následné oblečení neoprénu, helmy a horolezeckého postroje a může se jít. Skoky, slidy, pády.. to vše zakončené pádem z 11 m vodopádu do malé tůňky pod vámi. Kluci si to užili, já vím, že jednou stačilo 😀

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Den čtvrtý:

Ráno balení našeho stanu a směr Bled. Je to turistické místo, kde je fajn procházka okolo jezera. A určitě najdete klidnější místo, kde si můžete zaplavat. Voda je na konci léta skvělá.

Poté piknik u Bohnijského jezera se zastávkou u vodopádu Savica. Opravdu západ slunce na Bohnijským jezerem krásný. Hory, lesy, klid.. téměř bez turistů. Oproti Bledu, který vypadal spíše jako lázenská kolonáda.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Den pátý:

Ranní výjezd směr Lublaň. Lublaň je hodně moderní město s pár zajímavými památkami. Nejzajímavější je největší legální skvot v Evropě – Metelkova ulice. Stojí za to vidět. Výlet v Lublani jsme zakončili výhledem z Lublaňského hradu.

Hned pak směr Skočjanské jeskyně. Je to opravdu velkolepý podzemní svět, který vás dostane svou velikostí.

• 

• 

• 

• 

• 

Večer už jsme byli opravdu unavení a nemohli jsme najít dobrý kemp u moře. Naštěstí se povedlo a my kempovali hned vedle moře. Doporučuji Camp Lucija. Super cena, plno místo a nádherné okolí.

• 

• 

Den šestý:

Procházka kolem moře. Z Portorože do Piranu. Skvělý rybí oběd. Čerstvě smažené šproty. Odpoledne jsme si v Portoroži půjčili paddleboardy a užili si skvělou zábavu na klidném moři.

• 

• 

• 

• 

Den sedmý:

Ranní plavání v moři a výjezd směr Alpy. Naposledy se pokochat tou přírodou v soutěsce Vintgar Gorje (nyní si musíte rezervovat vstup, dejte si na to pozor, je o to velký zájem). Ten den už jsem nemohla ani chodit. Stehna mě bolely při každém kroku (nejspíš ze včerejšího paddleboardu 😀 ). Kluci pak šli ještě k Bledu, zaplavat si. Já zůstala nahoře, na vyhlídce a užívala si výhled a klid. A pak rovnou do ČR. Ve dvě v noci jsem už byli v postelích…

• 

• 

• 

•