Na konci dubna roku 2023 jsem se vydali na prodloužený víkend do Neapole. A musím říct, že to bylo v ten nejlepší čas. Dlouhé dny a zároveň příjemné teploty okolo 20-24C. Jeden den jsme měli i zataženo, takže žádný úžeh se tentokrát nekonal.
V článku vám přinesu jasné tipy, co můžete stihnout za těch pár dní v této neskutečné oblasti. Kde Neapolci žijí pod aktivním vulkánem, který je může kdykoliv zničit. Žijí prostě tak, že si užívají každý okamžik, který jim příroda dává. A jde to i vidět na jejich životním stylu. Užívají si noční život a jejich jídlo je naprosto famózní.
Pár tipů do začátku
Opravdu si najděte ubytování, co nejblíže zastávky Metra, to je nejspolehlivější v celé Neapoli. Autobus riskujte pouze jako dopravu z letiště. Na co byl také ještě spoleh, stejně jako v celé Itálii, byly vlaky. Čisté a jezdí na čas.
Lístky na metro jdou pohodlně koupit v automatech na zastávkách, v trafikách nebo přes aplikaci. Stojí okolo 1E na 60 min. Vlaky přes Trenitalia, ale na každém nástupišti jsou automaty na nákup jízdenek.
Pokud si najdete ubytování v blízkosti hlavního nádraží Napoli Centrale, obrňte se tím, že je to místo, kde se stahují lidé bez domova, kteří leží téměr po celém jeho okolí. Ale vlakové nádraží jako takové je úžasné. Má jezdící schody, které dávají dojem jako z Harryho Pottra, jen ne dřevěné, ale ocelové.
Co se pití týče, Neapolci mají úžasná červená vína, která vychází cenově nejlépe a jejich plnou chuť jsem si zamilovala, i když jsem vždy byla obhájce bílého vína.
Myslete na odpolední siestu! Podniky, bary i kavárny jsou zavřené a nikde se nenajíte. Je to většinou mezi 13:00 a 16/17:00.
Připravte se na chaos. Je to jiný svět. Všude vás budou provázet hlasité skútry, kdy na nich jezdí všichni. Ať už děti či důchodci, ať po jednom nebo ve čtyřech s nákupem. Jsou všude. Do toho připočtete, že svoz odpadů funguje jinak než u nás. Nemají popelnice, dávají každý den pytle s odpadky před barák a někdy to hold nevypadá úplně vzhledně. Pejsci kakají na chodník, takže koukejte pod nohy. Italové to nesbírají. Ale věřte, že tohle jsou drobnosti, které budete po prvním dni přehlížet.
Nejlepší pizza v Neapoli
1.La Taverna di Totò (NEAPOL)– přišli jsme zde později, okolo desáté večer, kdy je vrchol všech večeří. Ale obsluha byla super, při čekání nám nabídli Aperol Spritz a než jsme ho dopili, už se pro nás uvolnil stůl. A to bylo něco! Nejlepší pizza v životě. Tuhle sýrovou už nikdy nic nepřekoná. To lehké těsto, ty úžasné sýry, ta čerstvost. I nyní se mi zbíhají sliny, jen jak vám to tu píšu.
2. Starita – Pizzeria Starita a Materdei (NEAPOL)- pizza, na kterou je každý večer fronta přes dvě ulice (údajně nejlepší pizzerie v celé Itálii). Je kousek od zastávky metra a doporučuji ji navštívit okolo 19:00 – 20:00, kdy na stůl čekáte jen pár minut. Italové totiž večeří až kolem desáté a to nemáte šanci se tam dostat. Pizzu si objednáte a ani ne za minutu ji máte na stole. Já si dala jednoduchou s mozzarellou a rajčaty. A bože, ty chutě. Taková čerstvost surovin, to se nedá ani popsat. Jemné těsto, sladká rajčata a opravdu kvalitní sýr dělají famózní kombinaci, na kterou budete dlouho vzpomínat.
3. Bona – Pizza Romana In Teglia (ŘÍM) – v židovské čtvrti Říma se ukrývá „fast food“ s jednou z nejlepších pizz v Římě.
4. Cantina del Gallo (NEAPOL) – restaurace, kde mají nejlepší červené víno, které jsem kdy měla. Pizza opět výborná. Restauraci sem řadím proto, že jako jedna z mála byla otevřená i v neděli pozdě večer. Je to příjemný podnik s milou obsluhou. Opravdu typická Neapol.
DEN PRVNÍ – PŘÍJEZD
Přiletěli jsme v 11 ráno a měli jsme před sebou celý den. Chvilku nám trvalo, než jsme našli autobus, který jsme chtěli. Mají chaos v zastávkách, tak si opravdu zachovejte klid a ptejte se lidí okolo. Z letiště se dá dostat autobusovými linkami ANM nebo Alibus za 35-45 minut a stojí to asi stovku.
Po ubytování jsme vyrazili do města. Měli jsme rezervovanou free tour, která nás vedla uličkami a zákoutími, které bychom jinak sami neobjevili (neodvážili se). Průvodce byl místní a bylo skvělé ho slyšet povídat o svém městě a lidech, jejich nátuře a historii.
Po free tour jsme si dali náš první Aperol a italské jídlo v Annarè Ristorante Pizzeria (samozřejmě, že hned po příjezdu jsme už stihli v místní hospůdce italské pivo Perroni a nejlepší věci na celé Itálii – Arranciny, což jsou smažené rýžové koule plněné různými příchutěmi).
A na západ slunce jsme se dostali lanovkou, která je v rámci jejich MHD, na pěknou vyhlídku ZDE. Kde jsme měli Neapol i s její dominantou – Vesuvem, jako na dlani.
DEN DRUHÝ – ŘÍM za jeden den
Jak stihnout Řím za jeden den? Nyní vám dám pár tipů, jak si to užít a přitom se nezbláznit.
Začali jsme snídaní (jejich cornetti plněné nutelou, marmeládou či smetanovou „omáčkou“), a pak už směr Řím vlakem (z Neapole hodinka jízdy).
Kousek od nádraží nám začínala Free Tour (GuruWalk: Rise of Rome), která nás vedla méně známými částmi a vykládala o zajímavé historii města. Od Romula a Réma, přes Sv. Valentina, až po události v židovské části města za 2. světové války.
Po Free tour jsme zamířili na oběd – třetí nejlepší pizzu, co jsme tu měli (viz sekce o pizze) a po své ose si projít zbytek ŘÍMA. Celá trasa ZDE. Bylo to naprosto v klidu, nikam jsme nespěchali. Cestou jsem kousek od Fontany di Trevi našla boží zmrzlinu, a pak kousek od Pantheonu zase podnik, kde jsme si dali Arranciny. Z Vatikánu jsme se k Španělských schodům svezli metrem. Poté v krámku koupili aperol a sýry a vyrazili na západ slunce na krásnou vyhlídku nad Římem.
Kdyby jsme si dopředu objednali vstupenky do Colosea či do Forum Romanum, tak věřím, že bychom i to v tento den stihli. Ale nám stačilo procházet se a nasávat kouzlo města. Dovnitř třeba příště.
Nejlepší výhled na Coloseum: z parku nad Coloseem.
Nejlepší výhled na Forum Romanum: ulička nad Vespasianovým chrámem.
Nejlepší výhled na Řím: Balconata del Pincio, dostanete se tam přes Španělské schody a půjdete směrem k Terrazza Viale del Belvedere.
DEN TŘETÍ – VESUV a Herkulaneum
Ráno jsme vyjeli vlakem do Ercolano Scavi, kde jsme měli objednaný autobus vč. vstupu na Vesuv. V cestovní agentuře na levo od nádraží jsme potvrdili naši rezervaci a za chvíli už přijel autobus.
Cesta serpentýnami byla zábavná a za chvíli jsme už byli u vstupu na sopku. Doporučuji si vybrat společnost, která vám v ceně autobusu (tam i zpět), zajistí vstup do této chráněné zóny. My využili Vesuvio Express.
Nahoře vás čeká krátký track ke kráteru, cestou se kocháte výhledy a potkáváte ještěrky. U vrcholu je jeden obchůdek se suvenýry, který prodává věci s lávou. Já neodolala a koupila si lávový prsten.
Po návštěvě Vesuvu nás bus dopravil zpátky do Herculania, kde jsme si dali pauzu u Aperolu v podniku Civico 33, kde k drinku dávají i drobné občerstvení, a pak se vydali směrem k archeologickému parku. Je to méně známější než Pompeje, takže méně turistů (což jsme po Římě den před tím rozhodně uvítali). Ale i tak se jedná o rozsáhlé vykopávky města, které pohltila sopka. A jo, je tam plno spokojených koček!
Po procházce parkem (možná doporučuji vzít si audio průvodce, z popisků a mapky toho šlo vyčíst méně, ale nám to stačilo), jsme šli směrem k moři. Kde se nám naskytl výhled na nádherný západ slunce a kousek od přístavu byla pláž s černým pískem Spiaggia delle Mortelle. Hned u moře stál i vlak, který nás dovezl zpět do Neapole, kde jsme měli tu nejlepší pizzu v mém životě (viz kapitola o pizzách).
DEN ČTVRTÝ – PROCIDA, ostrov barev a koček
Opět den začal italskou kávou, a pak směrem do přístavu na trajekt na Procidu. Prosím, ověřte si přesný přístav, ze kterého vám daná loď jede. Je jich více podél celé Neapole a vyhnete se pak běhu na trajekt 😀 Tam jsme jeli trajektem v 9:25 a zpátky okolo šesté (poslední jede 20:15).
Trasa na ostrově, který se dá krásně přejít pěšky, zpátky si pak vezmete bus. Trasa zde. Poradí vám i paní v přístavu v informačním centru, dá vám mapku a řekne, jak tam jezdí autobusy.
Začnete jediným kopcem v okolí a to výšlapem na pevnost, ze které je nejhezčí výhled na celý barevný přístav. Poté uličkami dojdete až dolů k vodě.
Poté přejdete ostrov na jeho protější břeh, kde můžete jít po pláži až na úplný konec ostrova, do přístavu Chiaiolella Marina. Cestou zkuste místní Limoncello. Odtud pak zpátky autobusem do hlavního přístavu. Zde opět jeden Aperol (bohužel jsme se nenajedli, protože restaurace byly zavřené kvůli odpolední pauze, na to si dejte pozor).
DEN PÁTÝ – SORRENTO
Tento den jsme původně měli v plánu jet na ostrov Capri (je tam lanovka, krásné výhledy), ale bohužel bylo příliš zataženo a na lodi i na ostrově bychom si to neužili. A tak jsme sedli na vlak a vydali se směr Sorrento, do domoviny Limoncella. Klidný poslední den, kdy si projdete nádherné přímořské městečko. Došli jsme až do přístavu, kde jsme sedli do restaurace O‘ Puledrone, Ristorante a dali si mořské plody a při odchodu jsme dostali jako dárek podniku Limoncello. Mňam.
Kdyby jste chtěli na Capri, tady info, co jsme měli v plánu:
- Lodí 8:05 tam a 19:10 zpět
- Bus (každých 15 minut) z přístavu do Anacapri k lanovce (Bus po ostrově stojí 2,2 eur/jízda)
- Lanovkou nahoru na Monte Solaro a pak dolů, Giardini di Augusto, Belvedere di Tragara
- Potom trasa viz mapa
Na kolik to vyšlo?
Opravdu jsme si to užívali. Snídaně v kavárnách, Aperoly a Arranciny přes den a pořádná večeře. Na jednoho nás to vyšlo okolo 15.000 Kč. Neměli jsme však vstupy v Římě – nešli jsme dovnitř Colosea, ani do Vatikánu (kde si lístek kupte několik dní/týdnů předem online). Ale určitě jsme mohli něco ušetřit, ale … za to vše to opravdu stálo! Níže rozpad ceny.
