Bari je živé město, které se stále rozvíjí. Já to vždycky přirovnávám k Ostravě. Protože máte zde místa, která jsou ještě původní, zasažená desetiletími chátrání a také průmyslem, ale pak máte úžasné oblasti, které nemají v celé zemi konkurenci. Takové je Bari. Kontroverzní, ale mě naprosto dostalo.
Letěli jsme 19. srpna z Krakowa. Tam jsme dojeli autem a z placeného parkoviště jsme měli objednaný transfér. Let byl krátký a my se tak v noci ocitli v jiném světě. Pokud letíte spojem, který je okolo deváté až desáté na místě. Připravte si ostré lokty a spěchejte na poslední autobus. Taxíků tam moc nebylo. Naštěstí jsme se dostali do autobusu a vyjeli do města.
Jak se dostat z letiště:
- První možnost – jezdí vlak přímo do centra Bari, poslední v 23:24 , cesta 18 minut, železniční linky FM2 a FR2, cena 5 E jednosměrná, jízdenky zakoupíte v kiosku nebo automatu před vstupem na stanici, info ferrovienordbarese.it.
- Druhý možnost – autobus, poslední v 22:10, cesta 45 minut, odhadem 2 E
- Třetí možnost – bus Terravison, poslední 23:50, 4E, 30 minut cesta, nákup online
Ubytování jsme měli na ulici Via Salapia v klidné části sídliště. Kousek byla skvělá kavárna, potraviny a navíc, to bylo kousek k pláži i vlakovému nádraží. Tahle oblast byla poměrně čistá a bylo zde málo turistů, takže jsme si užívali Itálii naplno.
DEN PRVNÍ
Ranní káva a snídaně na balkonu nemohla chybět. Na dovolenou jsem jela s kamarádkama, které jsou plážový typ. Takže jsme se hned vydali na lov, hledat tu správnou pláž.
Naštěstí jsme jen přešli koleje a do 10 minut jsme byli u ní. Krásný písek, teplé moře. Sice bylo na pláži dost lidí, ale místa tam bylo. Pláž se jmenuje Pane y pomodoro a je u ní i kiosek na kávu, drinky a jejich oblíbené smažené dobroty. Kousek od ní je i molo a park, který vybízí k pikniku.
Po dopoledním slunění jsme se vydaly do města. Jdete po nábřeží Lungomare di Bari až k Il Fortino di Sant’Antonio a dostanete se tak přímo do centra Bari Vecchia. Cesta do centra trvá hodinku pomalou vycházkovou chůzí. Západ slunce jsme pozorovali z Molo Sant’Antonio a poté se vydali do centra na večeři.
Našly jsme restauraci na malém historickém náměstí Piazza Mercantile, kde si vařili vlastní pivo, nabízeli prosseco a míchané drinky. Daly jsme si studené talíře, kde jsme si namíchaly místní sýry, olivy, šunky a prostě ochutnávaly a užívali si večera.
Po večeři nemohla chybět vyhlášená zmrzlina Sandrino. Skvělé zakončení. Poté jsme se začaly přesouvat zpátky k naší částí města. A musím říct, že noční promenáda byla úplně jiná než ta za dne. Místní si vytáhli židličky a se sousedy a přáteli si povídali a večeřeli venku na ulici.
DEN DRUHÝ
Tento den byl plážový. Doporučuji si koupit víno, sýr Stracciatella, olivy, rajčátka a jejich prosciuto a vyrazit na piknik k moři. My tak trávily i tento večer. Rozhodně stojí za to! My seděly na kraji hlavní pláže, kde jsme měly výhled na moře.
A větrný večer přinesl nádherný západ slunce.
DEN TŘETÍ
Tento den jsem přemluvila holky, že se projedeme po okolí. Jeden den na pláži je pro mě až až, a tak jsme vyrazily ranním vlakem směr Monopoli. Vlaky jezdí na čas, jsou čisté a Monopoli bylo ani ne půl hodinku od Bari.
MONOPOLI
Z nádraží jsme si prošly nádherné uličky plné květin a kaktusů. Navštívili nejznámější přístav Porto di Monopoli a přes Castello Carlo V došly k pláži Cala Cozze. Zde bylo méně lidí, našly jsme si hezké místo. Byla zde opravdu čistá voda, ale ostré kameny, takže boty do vody s sebou.
Nejznámější pláž Cala Porta Vecchia jsme přeskočily, byla tam hlava na hlavě. Cestou jsme si daly kávu v jedné z desítek kaváren a poté vyrazily na vlak směr Polignano a Mare (asi 10 minut vlakem směr Bari).
POLIGNANO A MARE
Z vlaku jsme zamířili na útesové vyhlídky města. Například na Belvedere di Grotta Palazzese. Cestou jsme si dali pozdní oběd. Já zkusila místní jídlo. Těstoviny orechiete v restauraci Bella ‚Mbriana. Výborný aperol spritz, milá obsluha, která vysvětlila tradiční jídla regionu. Kamarádka si objednala pizzu a ta byla famózní. Moje tradiční těstoviny překvapily zajímavou hořkou chutí omáčky.
Po jídle jsme vyrazily směr nejznámější pláž Grotta Piana. To však nebyl cíl naší cesty. Jakožto lovec západů slunce jsme mířili na vyhlídku Pendma Chiatt (Pietra Piatta), která však byla zavřená. Já se nenechala odbýt a vydala se hledat dále a našly jsme ještě lepší, skoro prázdnou vyhlídku kousek od Grotonne (přírodní nádrž na koupání) na úžasný západ slunce a obří vlny, které dorážely na útesy pod námi. Zpátky jsme pak sedly na vlak do Bari a spokojeně odjely.
DEN ČTVRTÝ
Poslední relax na pláži s místním vychlazeným pivem a piknik na našem oblíbeném místě. Já si pak vychutnávala poslední západ slunce a loučila se s tímto kouzelným místem.
Ani zdaleka jsme však neviděla z města a jeho okolí vše, co by se dalo. Tato dovolená byla pro mě změnou. Jak asi z mých ostatních článků víte, většinou se snažím objevit za to málo dní nejvíce, co jde. Ale tady jsem zkusila jiný formát dovolené, takovou plážovou, a také to nebylo vůbec špatné.